Mohu v ČR potkat nebezpečné šelmy? Co mám při takovém setkání dělat?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Zvířata, divoká zvířata, ochrana zvířat

Úvod

Vlk, rys i medvěd jsou zvířata plachá a snaží se člověku vyhnout. Pouze medvěd může být výjimečně člověku nebezpečný, pokud se při náhlém setkání cítí ohrožen. Jestliže člověk v takové situaci zachová klid a postupuje podle odborných doporučení, může tím velmi snížit riziko přímého konfliktu. Naprostá většina setkání medvědů s lidmi končí okamžitým útěkem medvěda. Nebezpečné mohou potenciálně být i menší šelmy, například liška nakažená vzteklinou (v ČR však vzteklina nebyla zaznamenána od roku 2004).


Doporučujeme

  • Pokud se pohybujete v oblastech s výskytem medvěda, dbejte odborných pokynů a doporučení, která vám pomohou snížit riziko napadení. Především je vhodné předcházet setkání tím, že na sebe upozorníte (hlasem, zvukem), aby medvěd věděl, že přicházíte.
  • Nenechávejte nikde v přírodě volně dostupné zbytky jídla nebo odpadky, které by mohly medvěda přilákat díky jeho vynikajícímu čichu.
  • Nevstupujte a netábořte v místech, kde je to zakázáno (přírodní rezervace) a nesbírejte tam lesní plody.
  • Při náhodném setkání s medvědem zůstaňte klidní, předstírejte, že ho nevidíte, mluvte klidným hlasem a pomalu se vzdalujte.
  • Nepokoušejte se medvěda nijak odehnat nebo s ním dokonce bojovat, pokud by vás opravdu napadl. Jen byste tím zhoršili situaci.
  • Raději se sbalte na zemi do klubíčka, spojte ruce za krkem, lokty dejte ke kolenům – chráníte si tak životně důležitá místa. Snažte se nehýbat, dokud medvěd neodejde úplně pryč.
  • Narazíte-li v oblasti výskytu medvědů na kontejnery s volně přístupnými odpadky, můžete upozornit obecní úřad dané obce na riziko navyknutí medvědů na nepřirozenou potravu a navrhnout jim, aby si v horských a podhorských lokalitách kontejnery zabezpečili speciálními medvěduvzdornými poklopy. Prospějí tak zajištění bezpečnosti lidí i medvědů.
  • Pokud se vám v přírodě náhodou podaří zahlédnout rysa či vlka, bez obav si vychutnejte tyto vzácné okamžiky. Jestliže se vám dokonce některou z velkých šelem v přírodě poštěstí zachytit na fotografii, bude užitečné, když ji zašlete odborníkům, kteří výskyt šelem sledují, např. na stopy@selmy.cz.


Podrobný popis problému

V ČR žijí tři původní druhy velkých šelem – rys, vlk a medvěd. Tato zvířata jsou velmi vzácná a jako většina divoce žijících zvířat jsou také velmi plachá, člověku se raději snaží vyhnout. Po mnoha staletích, kdy byly tyto šelmy lidmi pronásledovány a zabíjeny, nyní instinktivně vědí, že člověk pro ně znamená velké nebezpečí. Vlk, rys ani medvěd nepovažuje člověka za svou potravu.

Za posledních několik století není z Evropy spolehlivě doložen žádný případ smrtelného napadení člověka vlkem ani rysem. Tyto šelmy člověku neublíží, jen velmi výjimečně by mohlo dojít k fyzickému střetu, např. kdyby šlo o nemocné zvíře nebo by bylo zahnáno do úzkých a výpad proti člověku by byl projevem obrany. Avšak ani při obraně mláďat nebo své kořisti vlk a rys na člověka neútočí a volí raději rychlý ústup. Pokud se vám poštěstí tato obezřetná a skrytě žijící zvířata v přírodě zahlédnout, vychutnejte si bez obav tyto vzácné okamžiky.

Za jistých okolností může být člověku opravdu nebezpečný pouze medvěd. I ten však před lidmi většinou uteče. Naprostá většina setkání medvědů s lidmi končí okamžitým útěkem medvěda. Medvěd má, jako většina divoce žijících živočichů, bystřejší smysly (především čich) než lidé, a proto o přicházejícím člověku často ví mnohem dříve, než jej člověk vůbec zaregistruje.

Ke konfliktu může dojít, pokud se medvěd při náhlém blízkém setkání s člověkem cítí ohrožený, a při sebeobranné reakci, pokud byl překvapen, vyrušen nebo vyprovokován. V takových případech může šelma reagovat podrážděně. Vhodná (či nevhodná) reakce člověka mohou do velké míry rozhodnout o výsledku setkání. Medvěd je zvíře, které se řídí svými instinkty a okamžitými náladami - v těchto situacích tedy musí být člověk tím uvědomělejším, kdo vhodně a přiměřeně zareaguje.

Při setkání s medvědem proto zachovejte klid a dbejte odborných pokynů a doporučení, která vám pomohou snížit riziko napadení: Pokud narazíte na medvěda, který o vás zatím neví, vyhněte se mu - tiše se vzdalte směrem, odkud jste přišli a kontrolujte medvědovo chování. Pokud si vás medvěd všiml, pravděpodobně se bude snažit utéct. Nedívejte se medvědovi přímo do očí (to si může medvěd vyložit jako záměr k útoku a reagovat protiútokem). Raději se odvraťte a předstírejte, že medvěda nevidíte, mluvte klidným hlasem, po očku sledujte medvědovo chování a pomalu se vzdalujte. Neutíkejte!

Pokud vás medvěd sleduje, upusťte kus oděvu nebo jiný předmět, který může upoutat jeho pozornost.

V žádném případě se nepokoušejte medvěda odehnat - nevykřikujte, nemávejte rukama nad hlavou. Jenom byste tím připoutali jeho pozornost. Pokud by vás medvěd napadl, nepokoušejte se utéct, ale klekněte si na zem, sbalte se do klubíčka, rukama si chraňte krk, lokty dejte ke kolenům. Chráníte si tak životně důležité orgány. Dokud medvěd neodejde úplně pryč, nehýbejte se a neodcházejte. Medvěd útok často jen předstírá, a pokud se nebudete aktivně bránit, ztratí o vás zájem (nebude vás považovat za hrozbu).

Když se medvěd postaví na zadní, není to žádné výhrůžné ani útočné gesto, jak se někdy mezi lidmi traduje. Je to proto, že chce mít lepší rozhled (má slabý zrak) a vítr, aby mohl čichem dobře identifikovat, s kým se potkal. V takovém případě je tedy potřeba zachovat klid, pomalu odcházet z místa setkání a případně při tom mluvit hlubokým klidným hlasem, aby medvěd poznal, že jde o člověka. Většinou pak ihned uteče.

Medvěd dokáže zabít jednou ranou krávu. Přestože například na Slovensku každým rokem dochází k napadení člověka, nebývají tato zranění smrtelná. Medvědi nemají v úmyslu lidi zabíjet, bojí se nás stejně jako my jich. Při překvapivém setkání s člověkem se cítí ohrožení, a pokud nemají kam utéct, chtějí se bránit.

Proto je nejlepší přímým konfliktům s medvědy předcházet dodržováním doporučovaných pravidel pro pohyb v oblasti s výskytem medvědů. Základem je předcházet setkání s šelmou:

  • Držte se turistických tras. Pokud procházíte nepřehledným terénem, mluvte nebo si zpívejte, případně se ozvěte různými "nepřírodními" zvuky (cinknutí kovových předmětů, např. turistických holí), aby o vás medvědi včas věděli a měli možnost se vám vyhnout.
  • Při pohybu terénem buďte ostražití především ráno, večer a v noci, kdy jsou medvědi nejaktivnější, ale též během dne v husté vegetaci, kde mohou odpočívat, a blízko zdrojů jejich potravy (borůvky, maliny, zdechliny zvířat aj.). Dejte jim vědět, že přicházíte - ozvěte se hlasem, co chvíli zlomte nějaký klacek nebo jím ťukejte o stromy.
  • Dodržujete zákaz vstupu do přírodních rezervací a klidových oblastí a zákaz sběru lesních plodů v těchto místech. Respektujte medvědí domov stejně, jako medvědi respektují ten váš.
  • Nenechávejte v přírodě ani poblíž tábořiště žádné zbytky jídla. Rozbalte jen tolik jídla, kolik sníte. Zbytek neprodyšně zabalte a uschovejte.
  • Pokud bydlíte v oblasti, kde se medvědi vyskytují, snažte se zamykat své popelnice a pravidelně je vyvážet - medvědi pak nebudou mít příležitost zkoumat jejich obsah.

Konflikt člověka s divokým zvířetem samozřejmě nelze nikdy zcela vyloučit. Nebezpečná může být i liška nakažená vzteklinou či divočák. Podobně mohou medvědi začít způsobovat problémy a setkání s nimi se stává rizikovější, pokud si zvyknou na lidskou přítomnost a potravu, která pochází od lidí. K tomu může dojít především u horských chat, rekreačních středisek nebo v obcích v blízkosti lesa, kde se medvěd vyskytuje. Díky svému vynikajícímu čichu je lákán především zapáchajícími odpadky (např. kuchyňskými zbytky) i na velkou vzdálenost. Pokud medvěd takto objeví snadno dostupný zdroj potravy (například nezakrytý velkoobjemový kontejner), snaží se ho využít v maximální možné míře. Rychle si zvykne vracet se k takovému místu a přitom ztrácí přirozenou plachost. Takoví jedinci se nazývají synantropní, nebo též kontejneroví medvědi. Řešením takové situace je tedy zabezpečení odpadu tak, aby se k nim zvířata nedostala, nikoli preventivní odstřel „problémových“ medvědů.


Související odkazy


Legislativa

  • Zákon 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy


Další čtení

Videa a filmy:


Webové stránky a zdroje:



Autor a rok revize Mgr. Leona Machalová, 2014
Kontakt leona.machalova@hnutiduha.cz
Webové stránky ekoporadny Hnutí DUHA Olomouc