Proč jsou povodně častější a silnější?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Voda v krajině a ve městě

Úvod

Kromě klimatických vlivů má na frekvenci povodní a jejich dopad velmi významný vliv i charakter krajiny. Silně ovlivněná krajina s velkými celky monokulturních polí a jednodruhových stejnověkých lesů nemá ani schopnost vodu zadržet, ani prostor, kde by se mohla voda beze škody rozlévat.


Doporučujeme

  • Všímejte si reliéfu krajiny, ve které žijete
  • Zapojte se do projednávání plánů povodí
  • Vyvolejte diskuzi mezi správcem toku, uživateli krajiny a občany
  • Staňte se patronem potoka, ke kterému máte vztah


Podrobný popis problému

Během posledních několika desítek let došlo v naší krajině k mnoha změnám. Důsledkem toho se stalo, že krajina na většině území naší republiky nedokáže správně hospodařit s vodou. Odstraněním drobných krajinných prvků (meze, remízky, tůně, malé mokřady) se dešťová voda nemá kde zadržet a stéká do potoků a řek. Rychle plní zkrácená a zregulovaná koryta řek. Povodňové vlny jsou stále rychlejší a prudší.

Protože naše krajina je kulturní, po staletí člověkem utvářená. Proto i současní obyvatelé mohou a mají mít vliv na to, co se bude v krajině dít nadále.


Čím povodně podporujeme

Donedávna byly zásahy do krajiny zdánlivě prospěšné. Jejich plošné rozšíření nám dnes přináší řadu dříve nepoznaných problémů. Mezi ty nejzávažnější patří následující změny:

Velké plochy polí, zejména na svazích, jsou př intenzivních srážkách problémem. Jsou-li navíc osazena nevhodnou plodinou (kukuřice), voda z nich steče a nevsakuje se. Dochází také k vymývání a odnosu jemných půdních částic. Voda v potoce je kalná, bahnitá, pole přichází o úrodnost. Zjara a na podzim je dobře vidět, jak je na takovém poli v horní části světlejší a kamenitější půda.

Orba po spádnici ještě umocňuje škody, které eroze působí na polích. Špatné řádkování na poli pozná i laik - v řádkách je vidět výše po svahu vymytý písek a kaménky, níže jemné "bahýnko", jemné nejúrodnější částice vyplavené z půdy.

Meliorace dříve vysoušely "neplodnou" půdu mokřadů. Dnes nám tato zásobárny vody v krajině citelně chybí.

Jednodruhové lesy nepojmou při dešti tolik vody. Největší riziko představují velké holoseče na svazích.

Regulované toky jsou toky uměle narovnané, prohloubené a hlavně zkrácené. Zkrácením vodních toků se zmenšil celkový objem vody, které jejich koryto dokáže pojmout. Voda v přímém korytě, odkud nemá možnost se nikam rozlévat, velmi brzy stoupá a získává velkou rychlost. Povodňová vlna, která letí zregulovaným korytem, přichází rychleji a je mnohem prudší.

Přehrady. Žádná přehrada nebyla postavena jenom proto, aby chránila před velkou vodou. Některé důvody (rekreace, energetika) protipovodňovou ochranu vylučují, protože je pro ně potřeba udržovat přehradu naplněnou. Plná přehrada průběh povodně zhoršuje. Velký přítok vody na jejím vtoku velmi rychle zvedá hladinu u hráze. Povodňová vlna se tím zrychluje. Přehrada poskytuje falešnou ochranu - při technickém selhání nebo lidské chybě jsou následky často tragické.

Betonování krajiny, rychle postupující jev posledních asi 15 let. Různá logistická centra, montážní haly, sklady a další stavby rychle rostou na zemědělské půdě. Okolo nich jsou další zpevněné plochy pro parkování a přístupové komunikace. Podle statistik mizí každý den 17 hektarů volné půdy. Je logické, že voda, která se zde dříve mohla zasakovat do půdy, je nyní při dešti ve vodních tocích prostě "navíc".


Co povodně tlumí

Louky a pastviny v blízkosti vodních toků jsou vhodnější využití niv. Trvalý travní porost na svazích vsakuje vodu a chrání půdu před erozí. Voda, která se při povodní rozlévá do luk a pastvin, nepůsobí škody tam, kde žijí a pracují lidé.

Meze brání proti stékání vody a splachům z polí. Poskytují také prostor pro život a šíření mnoha druhům živočichů a rostlin, pomáhají udržet druhovou rozmanitost (biodiverzitu) krajiny.

Orba po vrstevnici umocňuje ochrany půdy před erozí a napomáhá lepšímu zasakování srážek.

Mokřady představují rezervoár vody v krajině. Když prší, dokáže vlhká půda a rostliny do sebe pojmout hodně vody, podobně jako navlhčená houba. V době sucha tuto vodu zase pozvolna vydávají zpět do svého okolí. Mokřady patří mezi druhově nejrozmanitější místa v krajině.

Smíšené lesy. Les složený z různých druhů dřevin různého stáří je další důležitou zásobárnou vody v krajině. Zdravé lesy zadržují vodu při srážkách, v době sucha ji pozvolna vydávají, a brání tak vysychání půdy. Mají také pozitivní vliv na klima v okolí. Žije v nich více zvířat a rostlin, než v lesní monokultuře.

Lužní lesy patří k druhově nejrozmanitějším biotopům u nás. Akumulují hodně vody, při povodni poskytují prostor pro neškodné rozlivy.

Meandry jsou přirozené zákruty na tocích, vznikající fyzikálním působení proudící vody. Voda si tak sama vytváří prostor pro "odevzdání" své energie. V meandrech se tak tok vody přirozeně zpomaluje a tím spolešně s vyšší možností rozlivu zpomalují velkou vodu.

Slepá ramena jsou neprůtočné zbytky meandrů. V klidných vodách slepých ramen se daří mnoha živočichům a rostlinám. Při povodní představují velkou volnou kapacitu pro zadržení vody.

Revitalizace představují technické zásahy, které vrací vodní toky a jejich nivu do přírodě blízké podoby. Zrevitalizovaný tok lépe tlumí povodně, zlepší se zároveň i další funkce toku (estetická, rekreační), přínosem je větší zarybněnost a zlepšení samočistící schopnosti vody. Jednodušší zásahy lze provádět i svépomocí formou tzv. patronátů nad potoky.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení


Autor a rok revize Ing. Jana Vitnerová, 2014
Kontakt jana.vitnerova@arnika.org
Webové stránky ekoporadny Sdružení Arnika