Proč má být dům těsný?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Ekologické stavitelství

Úvod

Čím dokonalejší utěsnění, tím lépe. Vlivem netěsností v domě ztrácíme až 50 % energie vynaložené na topení. Máme-li dům těsný, musíme sice více než dříve pamatovat na větrání, ale nyní máme na vybranou kdy a jak větrat.


Doporučujeme

  • Samotný dům nemusí "dýchat", nemusí se v něm větrat.
  • Za velkých mrazů větráme krátce a intenzivně.
  • Těsnost domu se měří tzv. blower-door testem.
  • V těsném domě je nejlepší metodou větrání takzvané řízené větrání s rekuperací tepla.


Podrobný popis problému

Kdy a jak větrat?

V době nepřítomnosti není potřeba větrat vůbec, jakmile přijdeme do místnosti z venku můžeme se řídit dvěma indikátory. Jednak čichem, - jestliže je v bytě něco co vydává nepříjemný zápach (nábytek, nový koberec atd.) musíme samozřejmě okamžitě vyvětrat, druhým indikátorem je vlhkoměr. Relativní vlhkost vzduchu je zapotřebí sledovat v zimním období a měla by se optimálně pohybovat mezi 45 a 60 %. Toto rozmezí je vhodné ze zdravotního i pocitového hlediska. Ve velkých mrazech je zapotřebí větrání úplně zastavit a případný zapomenutý průduch může prozradit právě relativní vlhkost klesající pod 40 %, což se běžně stává v netěsných domech. Větrání by pak mělo probíhat pouze nárazově krátkým průvanem přes den v době vyšších teplot vzduchu.

V přechodných obdobích roku, a samozřejmě v létě je možné (pokud chceme) větrat stále pootevřením nějakého okénka a zároveň komínového průduchu (většina domů a bytů má alespoň jeden umístěný v kuchyni nad vařičem). Tyto otvory však musíme za mrazu přivřít nebo úplně utěsnit. V oblastech vyvřelých hornin je třeba pamatovat také na vyvětrání vzduchu obsahujícího radon. Zde je ovšem namístě především dobrá protiradonová ochrana podlahy těsnou neprodyšnou izolací.


Vzduchové propojení prostoru

V dokonale těsném domě je také vhodné jednotlivé místnosti propojit průduchy. Nejlepší umístění je jeden co nejvíce nahoře a jeden při zemi, ovšem je možné je realizovat i ve dveřích, případně nechat dveře stále otevřené. Obyvatelé domu pak využívají celý vzduchový potenciál domu a například v noci nemusí větrat vůbec, protože vyvětrání navečer dostatečně pokryje spotřebu vzduchu spících osob. Otvory se mohou zacpat vláknitým prodyšným materiálem (vata) kvůli zvukové izolaci.


Měření těsnosti domu

Těsnost se ověřuje zkouškou při dokončení stavby, tzv. blower-door testem. Může být i jednou z podmínek převzetí stavby investorem. Je to jeden ze způsobů, jak prověřit opravdu kvalitní a pečlivé provedení stavby. Po uzavření všech oken a dveří, případně komínových průduchů a jiných otvorů se do otvoru vstupních dveří instaluje ventilátor a zbývající prostor dveří se zakryje fólií. Ventilátor dům "napumpuje" vzduchem (rozdíl tlaků 50 Pa) a měří se rozdíl tlaků uvnitř a venku. Netěsnostmi vzduch uteče stejně jako dírou v pneumatice - najít netěsnosti je však velmi obtížné.


Nucené větrání (rekuperace)

V těsném domě je nejlepší metodou větrání je takzvané řízené větrání s rekuperací tepla. Teplý vzduch není bez užitku odveden otevřeným oknem ven, ale odevzdá valnou většinu svého tepla přiváděnému vzduchu. V domě se tak dá větrat stále, přiměřeně momentálním potřebám. Ve špatných domech, kde se „větrá“ skulinami mezi okny či dveřmi, se nejvíc větrá za mrazů, když je naopak potřeba větrat co nejskromněji. Při bezvětří nebo malém rozdílu teplot - ač by tehdy bylo příjemné větrat hodně - skuliny naopak téměř nevětrají. Netěsný dům větrá zbytečně v době, kdy jsou všichni pryč - v práci, ve škole, kdy je potřeba větrání nulová. Kdežto při řízeném větrání si nastavujeme intenzitu větrání sami, např. podle počtu osob v prostoru, nebo to za nás dělá soustava řízená čidly pachů atp.

Nutnou podmínkou je vysoká účinnost rekuperátoru, rozhodně více než 85 % (!). Dále též vynikající těsnost budovy, aby vzduch skutečně procházel jen přes větrací zařízení. Docílit těsné budovy je pak věcí pečlivosti při stavbě a následného měření a oprav vadných míst. V praxi se to vskutku daří, a jak ukazuje nový výzkum, těsnost se s léty nezhoršuje.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení

  • Haselsteiner, E., Guschlbauer-Hronek K., Havel M.a Hollan J.: Nové standardy pro staré domy - Příručka pro regeneraci rodinných domů ve 21. století, Brno, 2012, Dostupné jen online


Autor a rok revize Mgr. Ing. Petr Ledvina, 2014
Kontakt petr.ledvina@veronica.cz
Webové stránky ekoporadny Ekologický institut Veronica