Proč musíme uměle odchovávat ryby?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Voda v krajině a ve městě

Úvod

Člověkem upravené vodní toky s narovnanými a zpevněnými koryty neposkytují podmínky vhodné pro tření ryb, kladení a inkubaci jiker, dostatek úkrytů ani zdroje potravy


Doporučujeme

  • Seznámit se s morfologickým stavem vodního toku
  • Vytipovat snadno napravitelné nedostatky v korytě toku, zejména migrační překážky a možnosti úkrytu
  • Stát se patronem potoka
  • Komunikovat s místními spolky (rybáři) a správcem toku


Podrobný popis problému

V posledních letech výrazně ubylo zdrojů znečištění vod, zejména z průmyslu a z domácností. Přesto se stále nedaří obnovit život v potocích a řekách. Důvodem je nevhodný morfologický stav jejich koryta. Regulovaná řeka = mrtvá řeka.


Členité koryto

Přímé koryto bez členění je pouhým kanálem, který vede vodu. Podmínky pro život živočichů i rostlin jsou ztížené nebo znemožněné. Řeka nebo potok má nedostatek vhodných úkrytů. V korytě, kde nejsou kameny, hrubší štěrk, jemný písek a kde se nemají kde uchytit rostliny, nenajdou ryby vhodná místa pro výtěr a inkubaci jiker. Plůdek a malé rybky se nemohou schovat před predátory. V toku, který nemeandruje, nenajdou místa s pomaleji proudící vodou, a nemohou si nikde odpočinout. Neexistují zde ani místa s větší hloubkou, kde lze přezimovat. Nečlenité koryto je velmi chudé na drobné vodní organismy (bentos), proto ryby mají také nedostatek potravy. Voda, která rychle proteče kanalizovaným korytem se neprohřeje tak, jako kdyby protékala meandry, tůněmi a rákosinami v mělčinách. V toku je chladnější voda. Zároveň je v toku také více znečištěná voda. V přirozeném toku přebytečné živiny (hlavně dusík a fosfor) spotřebují rostliny, drobní živočichové a zejména mikroorganismy, které žijí na povrchu všeho, co je pod vodou. Platí, že čím rozmanitější tok, tím čistší je voda v něm.


Migrační překážky

Migrační překážkou rozumíme takový útvar v toku, který zabraňuje živočichům v cestě po proudu i proti němu. Nebývají to jenom jezy a zdymadla, migraci často brání i mosty, zatrubnění a další stavby. Platí zde úměra: čím více je v toku překážek, tím chudší druhová rozmanitost v něm. Například v Labi žije v úsecích mezi jezy nejvýše 8 - 10 druhů ryb, od Střekova níže, na který navazuje 600 km volné řeky, lze najít 34 druhů ryb. Migrační překážky obvykle zároveň zhoršují průběh povodně. Odstranit migrační překážku je možné stavebním zásahem (rybí přechod, rekonstrukce mostu), někde i méně náročným způsobem. Vymleté dno pod mostem lze zvýšit a zpevnit polním kamenem tak, aby ryby neměly problém pod mostem proplout. Zborcený mostek na polní cestě je možné nahradit zpevněným brodem, který překoná traktor, rybka i přívalová voda. K obnovení průchodnosti toku někdy napomůže i příroda sama, procesem samovolné obnovy - renaturace. Při povodni síla vody rozruší např. starý nefunkční jez, a lidé se rozhodnou jej již neobnovovat.

Investice do zlepšení morfologického stavu koryta jsou velmi brzy návratné. Rybáři uspoří za umělý odchov a vysazování plůdku. Obnoví se i tzv. samočistící schopnost vody.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení


Autor a rok revize Ing. Jana Vitnerová, 2014
Kontakt jana.vitnerova@arnika.org
Webové stránky ekoporadny Sdružení Arnika