Proč se mluví o radonu?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Ovzduší, hluk, světelné znečištění

Úvod

Radon je radioaktivní plyn, vyskytující se všude kolem nás. Jeho výskyt je přirozený, ale v uzavřených místnostech se jej může za určitých okolností nahromadit tolik, že způsobuje zdravotní potíže. Pokud však o něm víme, můžeme se mu snadno bránit.


Doporučujeme

  • Informovat se na krajských úřadech nebo regionálních centrech Státního ústavu pro jadernou bezpečnost – SÚJB, jaké je radonové riziko v místě vašeho bydliště (regionu).
  • Tamtéž je možno se informovat o možnosti změření radonu přímo ve vašem bytě (pomocí stopového detektoru).
  • Pravidelně větrat (dodržovat minimálně hygienické doporučení – výměna 1/3 objemu vzduchu v místnosti za hodinu).
  • V případě překročení mezních hodnot radonu provést protiradonová opatření.


Podrobný popis problému

Co je radon a jak vzniká?

Radon je přírodní radioaktivní inertní plyn vznikající radioaktivní přeměnou uranu U238 na radium Ra226 a dále na radon Rn222. Je tedy součástí přirozené rozpadové řady, začínající uranem a končící olovem. To znamená, že každý uranový atom získává v průběhu svého “života” postupně vlastnosti různých kovů (např. polonium, olovo apod.) a část “života prožije” jako plynný atom radonový. V této podobě se však nikdy nevyskytuje příliš dlouho, neboť poločas rozpadu radonu je asi 3,8 dne. Ještě ve vzduchu se mění v další členy rozpadové řady v atomy polonia Po, bismutu Bi a olova Pb, nazývané též dceřiné produkty radonu.

Zdroje radonu

Přirozeným zdrojem radonu je geologické podloží, ve kterém se vyskytuje uran. Je přítomen v horninách buď v samostatných uranových minerálech (uraninit apod.) nebo v tzv. horninotvorných minerálech tvořících základní hmotu hornin (např. slída v žulách apod.). Různé horniny obsahují různá množství uranu a jsou tedy schopny uvolňovat různé množství radonu. Riziko, které představují, však nezávisí jen na množství uvolňovaného radonu, ale i na dalších geologických jevech např. zlomech. Po uvolnění z horniny postupuje radon po zlomech nebo po zvětralých partiích hornin směrem k povrchu a pak se dále rozptyluje do vzduchu. Dá se říci, že neexistuje na zemském povrchu místo, kde by radon nebyl.

Množství radonu

Množství radonu, resp. jeho objemová aktivita, se měří v Bequerelech na metr krychlový Bq/m3, což značí počet radioaktivních přeměn za 1 sekundu v 1 metru krychlovém vzduchu, např. hodnota 30 Bq/m3 znamená, že během 1 vteřiny dojde v 1 m3 vzduchu ke třiceti radioaktivním přeměnám mateřského prvku (např. radonu) na dceřinné produkty (polonium atd.). Průměrná objemová aktivita radonu v přízemní vrstvě vzduchu odpovídá asi 3 Bq/m3, přičemž tato hodnota kolísá místně (nad oceány 0,1 Bq/m3, nad pevninou 1,5 až 10 Bq/m3 apod.) i časově (den, noc, roční období apod.). Obecně platí, že v uzavřených prostorách může být objemová aktivita i několikanásobně vyšší.

Česká republika patří k zemím s nejvyšší koncentrací radonu v bytech v Evropě. Průměrná hodnota ekvivalentní objemové aktivity radonu v domech je 118 Bq/m3. Směrná hodnota, která určuje, zda při projektování a výstavbě je nutno udělat protiradonová opatření, je 200 Bq/m3, směrná hodnota, která určuje, zda ve zkolaudovaných bytech s pobytovými místnostmi mají být provedena protiradonová opatření je 400 Bq/m3 (více viz § 95 Vyhlášky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb).

Účinky na zdraví

Radon je inertní plyn a do organismu se dostává zejména vdechováním. Jeho malé atomy snadno pronikají až do plicních sklípků, kde mohou být rozpouštěny v krvi a rozváděny po celém těle. Radon se však neakumuluje (nehromadí) v žádném orgánu a sám o sobě není škodlivý. Ohrožení zdraví má původ v dceřiných produktech, tzn. v produktech rozpadu radonu, např. Poloniu (Po 218 nebo Po 214), které se v pokojovém vzduchu usazují na prachových částečkách. Takto vdechnuté jsou zachyceny řasinkovým epitelem plic a hromadí se zde. Protože mají dceřiné produkty krátký poločas rozpadu, rozpadají se z větší části v plicích. Přitom vyzařují vysoce energetické záření alfa. Dlouhodobější ozařování epitelu plicní tkáně může vést k rakovinnému bujení. Nepřímým zdravotním účinkem výskytu radonu je i radiofobie – nezdůvodněný nebo málo odůvodněný strach z ozáření. Jeho příčinou je neinformovanost či nedostatečná znalost problému a může mít poměrně závažné psychické odezvy.

Způsoby vnikání radonu do bytu:

1) Z podloží - pronikání plynu skrz podlahy a stěny, netěsnostmi izolací může být umocněno navíc konvekcí, tj. nasáváním vzniklým podtlakem, způsobenou rozdílem teplot vně a uvnitř (tzv. komínový efekt). Čím větší je rozdíl teplot, tím větší vzniká podtlak a tím větší je i konvekce, čímž je vyšší přísun radonu. Největší rozdíly teplot jsou obecně v noci nebo v zimním období a právě tehdy jsou koncentrace v bytech největší.

2) Ze stavebního materiálu - běžný stavební materiál (cihly, beton) jsou vyráběny z těžených materiálů (jíl, písek) a mohou obsahovat radioaktivní částice. Obsah radonu v těchto materiálech je však relativně malý a navíc se z nich radon uvolňuje hůře než z podloží. U stavebních materiálů vyráběných dříve ze silně radioaktivních odpadů (škvára, popílek) bylo riziko mnohem větší. Od roku 1983 jsou všechny stavební materiály kontrolovány a pravděpodobnost výskytu zvýšeného množství radonu je tak velmi malá. U domů postavených před tímto rokem, u kterých je pravděpodobné, že při stavbě bylo použito radioaktivních odpadů, lze provést měření koncentrace radonu, popř. následné protiradonové opatření (viz níže).

3)z dodávané vody. Do podzemní vody se radon dostává (rozpouští) z geologického podloží, kterým voda protéká. Uvolňuje se pak v domácnostech např. při vaření, praní, mytí apod. a zvyšuje tak koncentraci radonu v interiéru. Dodavatelé pitné vody k veřejnému zásobování mají povinnost ze zákona č. 18/1997 Sb. kontrolovat množství radonu ve vodě a po překročení mezní hodnoty, dané prováděcí vyhláškou č. 307/2002 Sb., radon z vody odstranit.

Protiradonová opatření

Měření koncentrace radonu v bytech provádí Státní úřad pro jadernou bezpečnost sídlící v krajských městech nebo firmy, které mají povolení tohoto úřadu měření provádět. V rámci tzv. Radonového programu ČR se pro tato měření v zapůjčují za určitých podmínek radonové detektory, které měří koncentraci po dobu 1 roku. V případě překročení směrné hodnoty pro radon se pak zvažuje provést protiradonová opatření (např. vysávání radonu pod základy, nanesení vrstvy bránící pronikání radonu, větrání…). Stát může poskytnout příspěvek na provedení protiradonových opatření ve stávajícím objektu. Příspěvek se poskytuje prostřednictvím krajských úřadů. Není však na něj právní nárok. Podrobnosti lze získat na krajských úřadech nebo případně v regionálních centrech Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.


Související odkazy


Legislativa

Další čtení


Autor a rok revize Ing. Milan Havel, 2014
Kontakt milan.havel@arnika.org
Webové stránky ekoporadny Sdružení Arnika