Proč se provádějí pokusy na zvířatech?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Zvířata, divoká zvířata, ochrana zvířat

Úvod

Většina chemických látek a přípravků, se kterými člověk přichází do kontaktu je testována na zdravotní nezávadnost (potravinářské přípravky, léky, prostředky domácí chemie, kosmetika, zdravotnický materiál). Testovány jsou samotné přípravky, popřípadě jednotlivé chemické látky, ze kterých jsou přípravky vyrobeny. Povinnost testování je dána zákonem, ne všechny testy jsou však prováděny na zvířatech.

Doporučujeme

  • Nechcete-li se podílet na utrpení zvířat v pokusech, měli byste dávat přednost používání přípravků na bázi tradičních přírodních substancí (mýdlo, rostlinné oleje, léčivé byliny) a výrobků tradičních (již dříve testovaných) a nepodporovat svojí spotřebou vývoj stále nových přípravků.
  • Zvažujte potřebnost nakupovaných prostředků pro domácnost a chemikálií - i ty jsou často testované na zvířatech.
  • Při nákupu kosmetiky a prostředků pro domácnost si vybírejte ty, které průkazně nebyly testovány (certifikace HCS/HHPS a přehledy průkazně netestujících firem).
  • Není-li to skutečně nezbytné, nevyžadujte po svém lékaři nejnovější léky, využívejte alternativních a především preventivních metod. Pokud jste zdraví, nepotřebujete (testované) léky.
  • Odmítejte používání zvířat při demonstračních pokusech ve výuce.
  • Pokud chcete udělat více, zapojte se do hnutí za zrušení pokusů na zvířatech.
  • Odmítejte striktně používání zvířat, požadujte zdůvodnění nezbytnosti prováděných pokusů.


Podrobný popis problému

Vedle testování na pokusných osobách (zejména kosmetické přípravky), normy v některých případech připouštějí testy alternativní – in vitro (na tkáňových kulturách). Vedle prvotního testování vlastností nových chemických látek a přípravků se provádějí pokusy na zvířatech rovněž v základním medicínském i jiném výzkumu a také při výuce studenty medicínských a veterinárních směrů. Zacházení se zvířaty je ošetřeno legislativně, etičnost těchto postupů však je předmětem rozsáhlých diskusí odborné i laické veřejnosti.


Testování na zvířatech upravuje zákon č. 246/1992 Sb. o ochraně zvířat proti týrání. Látky klasifikované jako nebezpečné pro člověka jsou testovány na akutní, subakutní i chronickou toxicitu a to orální, inhalační i dermální, mutagenitu, teratogenitu, reprodukční toxicitu, senzibilizaci aj., látky klasifikované jako nebezpečné pro životní prostředí jsou testovány z hlediska toxicity pro ryby, dafnie, inhibice růstu řas a biologické rozložitelnosti. Pro některé typy testů jsou dostupné i alternativní metody. Jedná se zejména o testování mutagenity, leptavých účinků a fototoxicity. Tyto testy se provádí in vitro (ve zkumavce, na tkáňových kulturách). Dle zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotních prostředcích, všechny zdravotnické prostředky podléhají shodě, tj. musí prokázat bezpečnost a funkci, a proto jsou testovány na dráždivost a alergizaci.


Metody základního testování chemických látek založené na použití pokusných zvířat mohou být použity pouze po ověření, že poznatky nelze zajistit jinými metodami (např. konvenční výpočtovou metodou). Řada dalších pokusů slouží základnímu biologickému a medicínskému výzkumu, řada je provedena jako rutinní součást výuky studentů medicínských či veterinárních směrů. Mezi pokusy na zvířatech je zařazeno např. i kroužkování ptáků členy Ornitologické společnosti.


Značná část pokusů na zvířatech se provádí proto, aby se zjistily toxikologické vlastnosti nových chemických látek. Testování slouží pro stanovení bezpečných koncentrací sledovaných látek, které nepřinášejí riziko jak pro zdraví člověka, tak pro jiné složky životního prostředí.

V roce 2014 bylo v ČR k pokusným účelům využito 231 297 zvířat různých druhů. Od roku 2013 se do pokusných zvířat nepočítají kroužkovaní ptáci, proto jejich počet od toho roku statisticky rapidně klesl. Na celém světě bylo pokusům podrobeno asi 15 milionů zvířat. Druhové zastoupení pokusných zvířat jde napříč celým systémem a je velice široké. Více než dvě třetiny pokusných zvířat tvoří hlodavci, především myši, dále potkani a morčata, zhruba 20% pokusných zvířat tvoří ryby, pěti procenty jsou zastoupeni ptáci, nižšími podíly králíci, prasata a další hospodářská zvířata, plazi, obojživelníci. Pokusy provedené na druzích bezobratlých živočichů se neevidují.


Suroviny versus výrobky

Většina výchozích surovin používaných pro výrobu různých výrobků již byla testována na zvířatech. V mnohých případech však není testován na zvířatech výsledný produkt. Např. řada kosmetických přípravků se testuje pouze u pokusných osob. Z toho důvodu není průkazné tvrzení zejména kosmetických firem, že "produkt nebyl testován na zvířatech". To se vztahuje pouze na výrobek, složky (jsou jich často desítky) však testovány byly.


Testování kosmetiky

V současnosti je testování kosmetických výrobků i jejich složek vyráběných nebo dovážených do EU zakázáno. To má ale několik háčků: Jde o deklarativní prohlášení výrobců, které se často těžko ověřuje. Firmy mohou výrobky pro jiné trhy testovat (a testují je, např. v Číně je to povinné pro schválení výrobků k prodeji; v 80% zemí je testování kosmetiky zcela legální). Pokud je některá složka výrobku nebo celý výrobek (směs látek) označena jako léčivo, tak se testuje (byť je použití de facto kosmetické a léčivé účinky jsou nepatrné nebo sporné). Z těchto důvodů je zákaz testování kosmetiky a dovozu testované kosmetiky do EU jen slabý a obtížně vymahatelný. Pokud opravdu chcete netestovanou kosmetiku, vyberte si buď některou důvěryhodnou značku nebo firmu, nebo si vlastní kosmetické přípravky vyrobte z přírodních složek (med, tvaroh, mýdlo, byliny, ocet, citron...).


Související odkazy


Legislativa


Další čtení

  • Patterson Ch.: Věčná Treblinka, Práh, 2003
  • Singer P.: Osvobození zvířat, Práh, 2001


Autor a rok revize Mgr. Renata Placková, 2015
Kontakt renata.plackova@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden STEP