Proč se vyhnout na zahradě rašelině?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Zemědělství, zahrádkářství

Úvod

Rašeliniště jsou výjimečné biotopy a navíc dokáží vázat nesmírné množství vody, kterou do krajiny vypouští v době sucha. Přesto jsou tato unikátní území devastována odvodňováním a těžbou rašeliny. Rašelina se používá jako palivo, podestýlka, příměs do pěstebních substrátů, mulč, ale také třeba v lázeňství. Má kyselé pH a proto se hodí jako substrát nebo mulč jen k několika málo druhům rostlin – a i tam ji lze snadno nahradit.


Doporučujeme

  • Vyhýbejte se substrátům a mulčům na bázi rašeliny i čisté rašelině.
  • Rašelinu jako kyselý substrát nebo mulč nahradíte snadno štěpkou z jehličnatých dřevin.
  • Pro vylehčení půdy dobře poslouží písek a kompost.


Podrobný popis problému

Vznik a význam rašelinišť

Rašelina vzniká v místech, kde se nakumulovaný rostlinný materiál nemůže kvůli vysoké vlhkosti a nízkému pH dokonale rozložit. Rašeliniště jsou buď v nížinách, kde se soustředí zejména rákos, ostřice apod., těm se zpravidla říká slatě. V horských polohách vznikají tzv. vrchoviště, které tvoří převážně mech rašeliník. Ten v horní části stále přirůstá, zatímco spodní postupně odumírá a rašeliní. Tato rašelina je kyselejší a velmi chudá na živiny. Mezi oběma popsanými typy jsou rašeliniště přechodová, která mají částečně vlastnosti obou.

Rašeliniště a slatě jsou velmi důležitým biotopem pro řadu chráněných a ohrožených druhů. Některé jsou vázané právě na ně, protože jde o velmi zvláštní prostředí – je zde velká vlhkost, poměrně chladno (voda se na jaře ohřívá velmi pomalu), žije zde jen velmi málo odolných druhů (nízká konkurence trav, nechodí sem mnoho zvířat) a je zde nízké pH (kyselá voda a půda). Rašeliniště obývají také masožravé rostliny (zdejší půda je velmi chudá na dusík a masožravky si ho opatřují právě lapáním hmyzu) – rosnatky, bublinatky. Kromě nich se zde vyskytují suchpýry, tučnice, klikva, vlochyně, borůvky, brusinky.

Rašeliník má neobyčejně velkou schopnost zadržovat vodu, dokáže vázat 21x více vody než sám váží. Zejména horská rašeliniště tak fungují doslova jako houba, která zadrží srážkovou vodu a pouští ji postupně v době sucha.

Rašelina se obnovuje rychlostí 1-2 mm za rok, nicméně plochy po těžbě mohou být tak odvodněné a odlesněné, že rašeliniště zcela zanikne.


Využití rašeliny

Rašelina se používá jako palivo (po vysušení), je spalitelná z cca 50%. U nás se jako palivo těžila zejména borkováním (ručním vysekáváním cihliček „borek“), nyní se těží zejména v severských státech (průmyslově, frézováním).

Často se přidává do pěstebních substrátů nebo se používá jako mulč. Rašelina prakticky neobsahuje živiny, ale dobře váže vodu a vylehčuje půdu. Má ovšem silně kyselé pH, což vyhovuje jen některým rostlinám (azalky, rododendrony, vřesy, kanadské borůvky, jehličnany). Pokud se používá jako mulč na povrchu země, tak rychle vysychá, mineralizuje (rozpadá se – tento přirozený proces v rašeliništi blokovala voda a velmi nízké pH) a roznáší ji vítr.

Rašelina se využívá také jako stelivo pro hospodářská zvířata (u nás prakticky vůbec), v lázeňství (rašelinné zábaly a koupele), okrajově v akvaristice (substrát na dno) nebo při výrobě whisky.

Můžete se také setkat s rozložitelnými „kořenáči“ vyrobenými z lisované rašeliny. Rostliny se vysazují přímo v nich a ty se postupně samovolně rozpadnou.


Těžba rašeliny

Průmyslové těžbě předchází odlesnění a odvodnění plochy, poté se rašelina po malých vrstvách frézuje, suší a odváží. Nechává se asi 60 cm silná vrstva nad nepropustnou vrstvou, ze které se má rašeliniště obnovit (při rychlosti přirůstání 1-2 mm ročně ji ale nelze dost dobře považovat za obnovitelný zdroj). Následuje zahrazení odvodňovacích struh a zpravidla také zalesnění. Obnova ale nemusí být úspěšná (také v důsledku změněného klimatu, kdy je tepleji a srážky jsou nepravidelné).

Rašeliniště zadržují obrovské množství vody a stabilizují hydrologický režim krajiny (zadrží vodu z jarního tání a přívalové deště a vodu uvolňují postupně). I proto je např. obnova šumavských rašelinišť po historické těžbě jednou z priorit ochranářů. Nicméně obnova je problematická vždy a tím více v zemích jako je Rusko nebo Ukrajina, odkud se velké množství rašeliny dováží i k nám.


Jak ji nahradit?

S rašelinou se nejspíše setkáte v pěstebních substrátech a v mulčích. V nabídce na trhu jsou i substráty a mulče bez rašeliny, je ale nutné se ptát a informace ověřovat. Při nákupu substrátu se můžete orientovat také podle ekoznaček – substráty se značkou Ekologicky šetrný výrobek a Evropská květina rašelinu neobsahují.

V substrátech má rašelina doplnit organickou hmotu a vylehčit půdu. Toho lze dosáhnout přimícháním kompostu a písku do půdy.

Pokud potřebujete substrát nebo mulč s nízkým (kyselým) pH, použijte štěpku z jehličnatých dřevin. Kyselé pH potřebují pouze azalky, vřesovce, borůvky a jehličnany, ostatní rostliny upřednostňují neutrální nebo zásaditou reakci půdy a rašelina je pro ně nevhodná.

Na mulčování používejte dřevní štěpku, trávu, papírové kartony (nejlépe překryté ještě trávou), případně zakrývací netkané textilie. Rašelina se na vzduchu rychle rozkládá, sesedá a mizí.

Pokud chcete vysazovat rostliny v jednorázových rozložitelných květináčích, tak použijte květináče z nasávané papíroviny – mají obdobné vlastnosti a neničí se kvůli nim cenné biotopy. Pro výsadbu je možné použít také stará papírová platíčka od vajíček.


Související odkazy



Další čtení



Autor a rok revize Mgr. Renata Placková, 2016
Kontakt renata.plackova@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden