Proč se vyhnout palmovému oleji?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Ekospotřebitel, nakupování

Úvod

Palmový olej je druh jedlého rostlinného oleje, který se nachází ve zhruba 40-50% všech výrobků v domácnostech v rozvinutých zemích. Palmový olej je přítomen v široké škále výrobků včetně pečiva, cukrovinek, šampónů, kosmetiky, čisticích prostředcích, detergentech a zubní pastě. V zemích, kde je palmový olej produkován, je palmový průmysl spojen s problémy, jako jsou odlesňování, klimatické změny, týrání zvířat a porušování práv domorodých obyvatel. Kvůli masivnímu rozvoji palmového průmyslu dochází k velkoplošnému odlesňování tropických deštných lesů. Jednou z možností jak se nepodílet na ničivých důsledcích palmového průmyslu je spotřebitelský bojkot výrobků z palmového oleje.


Doporučujeme

  • Vyhněte se výrobkům obsahujícím palmový olej.
  • Pokud kupujete výrobky obsahující palmový olej, snažte se upřednostnit výrobky s certifikátem RSPO případně biopotraviny.


Podrobný popis problému

Palmový olej je druh jedlého rostlinného oleje, který je získáván z plodů palmy olejné. Palma olejná je původem ze západní Afriky, ale může růst, kdekoliv je dostatek tepla a srážek. Dnes je proto palma olejná pěstována v Africe, Asii, Severní Americe a Jižní Americe, přičemž 85 % globální produkce palmového oleje pochází z Indonésie a Malajsie. Při pěstování palmy olejné jsou z velké části používány neudržitelné metody pěstování.

Palmový průmysl je propojen s problémy, jako jsou odlesňování, klimatické změny, týrání zvířat a porušování práv domorodých lidí. Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) je každou hodinu zničena plocha pralesů o velikosti 300 fotbalových hřišť, aby vznikl prostor pro pěstování palmy olejné. Toto velkoplošné odlesňování vede k vyhubení mnoha druhů. Současná zjištění ukazují, že pokud se tyto praktiky nezmění, orangutan může v divoké přírodě vymřít v příštích pěti až deseti letech a tygr sumaterský v následujících méně než třech letech.

Celkově je ročně produkováno 50 milionů tun palmového oleje, čímž pokryje více než 30 % světové spotřeby všech rostlinných olejů. Tento jediný rostlinný olej se nachází ve zhruba 40-50% všech výrobků v domácnostech v rozvinutých zemích. Palmový olej se objevuje v široké škále výrobků včetně pečiva, cukrovinek, šampónů, kosmetiky, čisticích prostředcích, detergentech a zubní pastě.


Dopad na životní prostředí

Velký podíl expanze olejové palmy se odehrává na účet biodiverzity a ekosystémů. V současnosti je v důsledku neudržitelného rozvoje palmového průmyslu považována asi třetina všech savců v Indonésii za kriticky ohrožené druhy.

Jedno zvíře má podle ochránců divoké přírody zvláštní význam – orangutan, který se stal ikonou v boji proti odlesňování na Borneu a Sumatře. Během posledních dvou desetiletí bylo přes 90 % životního prostředí orangutana zničeno. Odhadem je každoročně kvůli rozvoji palmových plantáží zabito 1 000 až 5 000 orangutanů. Orangutan je klíčovým druhem a hraje důležitou roli v udržení zdravého pralesního ekosystému, protože se podílí na šíření semen rostlin indonéského deštného pralesa. Mnoho rostlinných semen vyklíčí, pouze pokud prošlo střevy orangutana, takže je tento primát pro existenci pralesa nezbytný. Orangutan není jediným druhem zasaženým rozvojem palmových plantáží, jeho situace ilustruje příběh tisíců dalších druhů, které v jihovýchodní Asii čelí stejnému osudu.

Odlesňování z důvodu produkce palmového oleje přispívá ke klimatické změně. Odstranění pralesa je spojeno se spálením neprodejného dřeva a zbylého pralesního podrostu, čímž se do atmosféry uvolňuje množství oxidu uhličitého. Kvůli odlesňování je Indonésie zemí s třetími největšími emisemi skleníkových plynů na světě.


Týrání zvířat

Mnoho zvířat je během odlesnění zraněno, zabito nebo vyhnáno. Navíc rozvoj palmových plantáží zvyšuje dostupnost zvířat pro pytláky a pašeráky, kteří chytají a prodávají divoká zvířata jako domácí mazlíčky, využívají je pro lékařské účely nebo je zabíjejí pro různé části jejich těl. Proto je ničení pralesů kvůli rozvoji palmových plantáží také otázkou zvířecích práv.

Divoká zvířata, jako jsou orangutani, byla nalezena upálená zaživa, zabita mačetami, střelnými a jinými zbraněmi. Během posledních dvaceti let zemřelo při odlesňování kvůli palmovým plantážím více než 50 000 orangutanů. To se děje přímo při procesu odlesnění, nebo když zvířata vstoupí při hledání potravy do vesnice či existující palmové plantáže. Orangutaní matky jsou často zabity pytláky a jejich mláďata jsou prodána nebo držena jako domácí mazlíček, případně jsou využita v zábavním průmyslu v parcích divokých zvířat v Thajsku nebo na Bali.

Další velká zvířata, která trpí výsledkem rozvoje palmového průmyslu, jsou tygr sumaterský, nosorožec sumaterský, medvěd malajský, bornejský trpasličí slon, levhart obláčkový a kahau nosatý. Síť silnic, která je budována, aby umožnila přístup pracovníkům plantáží a jejich vybavení do lesa, také zvyšuje dostupnost těchto území pro pytláky, kteří hledají tato ceněná zvířata. Pytlákům je umožněn pohodlný přístup do oblastí, kam dříve museli cestovat skrze neprostupné oblasti lesů.


Dopad na lidi

Zakládání palmových plantáží je často propagováno jako způsob rozvoje chudých regionů Bornea a Sumatry. Ve skutečnosti má palmový průmysl na lidi v těchto oblastech devastující dopad. Až příliš často je největším zájmem vlády ekonomický růst. To vede k tomu, že vláda umožňuje odebrat území obývané domorodými lidmi ve prospěch korporací, které sledují především svůj vlastní finanční prospěch.

Palmový průmysl je spojen s rozsáhlým porušováním lidských práv. Palmový průmysl využívá v odlehlých oblastech Malajsie a Indonésie dětskou práci. Děti musí nosit velké náklady těžkých plodů, plít plantáže a trávit každý den mnoho hodin sběrem plodů. Vyčerpání z vedra, modřiny a odřeniny z lezení po pichlavé palmě jsou v tomto pracovním prostředí běžné. Děti za tuto práci často dostanou zaplaceno jen velmi málo nebo vůbec ne.

S postupnou likvidací deštného pralesa, na kterém domorodí lidé životně závisí, členové místních komunit zjišťují, že nemají jinou volbu než se stát pracovníkem na plantáži. Často vydělají sotva dostačující příjem ke svému přežití a přežití svých rodin. Namísto soběstačnosti se domorodé komunity stávají příjmově odkázány na úspěch palmového průmyslu. Palmový průmysl tyto lidi zanechává zranitelné cenami palmového oleje na světových trzích, které nemohou nijak ovlivnit.


Udržitelný palmový olej

Palmový olej je někdy používán také v biopotravinách dostupných ve zdravých výživách v České republice. Přestože může být palmový olej pěstován v režimu ekologického zemědělství, není zaručeno, že takto produkovaný palmový olej nebyl pěstován na místě vykácených deštných pralesů.

Probíhají snahy o zavedení udržitelného zemědělského přístupu, který by produkoval palmový olej bez odlesňování a utrpení lidí. Nejvíce se tomuto přístupu blíží výrobky s certifikátem RSPO, který značí Kulatý kruh pro udržitelný palmový olej (Roundtable on Sustainable Palm Oil). Výrobky s tímto certifikátem se pravděpodobně vyskytují v České republice jen velmi zřídka. RSPO je nevládní organizací, která má za cíl sjednotit všechny zainteresované v palmovém průmyslu včetně environmentálních a sociálních nevládních organizací. RSPO je současně největší organizace zaměřená na udržitelnost palmového průmyslu a mnozí věří, že tato široce uznávaná certifikace má potenciál předejít odlesňování v palmovém průmyslu. RSPO je ovšem stále kritizována řadou nevládních organizací, které tvrdí, že se nejedná o nic víc než o greenwashing, a že její standardy nezakazují odlesňování při rozvoji palmových plantáží. respektive standardy jsou nastavené poměrně dobře, ale pokulhává kontrola a vymáhání jejich plnění. Dokonce se objevují kauzy s podvodnými audity, které zastírají skutečnou situaci - a certifikát dostane i zcela neekologicky produkovaný olej. Podle WWF se ovšem jedná o největší a zatím jedinou široce uznávanou snahou o dosažení udržitelné produkce palmového oleje.


Jak zjistit obsah palmového oleje ve výrobcích?

Zjistit přítomnost palmového oleje v potravinách je od začátku roku 2015 mnohem jednodušší. Do 31. prosince 2014 mohlo být v Evropské unii udáváno ve složení na obalech potravin pouze označení „rostlinný tuk“ nebo „rostlinný olej“. Spotřebitel nemohl zjistit, jaký druh rostlinného oleje byl při výrobě použit. Od 1. ledna 2015 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1169/2011 musí být nově udáváno, jaký druh rostlinného oleje byl použit, jedná-li se o směs rostlinných olejů, které druhy rostlinných olejů se ve směsi nacházejí. Pokud výrobek obsahuje palmový olej, musí být ve složení na obalu výrobku uvedeno jedno z následujících označení: „palmový olej“, „palmový tuk“, „palmojádrový olej“ nebo „palmojádrový tuk“, případně „směs rostlinných tuků“ s bližší specifikací o složení směsi v závorce. Po nějakou dobu od zavedení nového nařízení se lze u výrobků uvedených na trh před 1. lednem 2015 setkávat se starým označením.

Zjistit přítomnost palmového oleje v kosmetických produktech je poněkud náročnější. Následující seznam zahrnuje složky kosmetických výrobků, které jsou nebo mohou být vyrobeny z palmového oleje. Tyto látky se nemusí nutně vyrábět z palmového oleje, ale pokud na ně v kosmetických výrobcích narazíte, máte zhruba 95% jistotu, že jsou vyrobeny z palmového oleje.

Seznam složek kosmetických výrobků (z webu Greenpeace ČR): arachamide mea, capric triglyceride, caprylic triglyceride, caprylyl glykol, cetyl alkohol, elaeis guineensis, emulsifier (emulgátor – některé mohou být  odvozeny z palmového oleje), epoxidized palm oil (UV vytvrzované nátěrové hmoty), ethylene glycol monostearate, ethylhexyl palmitate, fatty alcohol sulphates, glyceryl stearate, isopropyl isostearate, isopropyl palmitate, mono-glycerides of fatty acids, myristoyl, octyl palmitate, oleyl betaine, palm kernel oil (palmojádrový olej), palm oil (palmový olej), palm olein, palm stearine, palmitoyl oxostearamide, palmitoyl tetrapeptide-3, peg-100 stearate, peptide complex, saponified elaeis guineensis, sleareth, sls, sodium laurel, sodium laureth sulfate, sodium laureth sulphate, sodium lauroyl lactylate, sodium lauryl, sodium lauryl sulfate, sodium lauryl sulfoacetate, sodium lauryl sulphate, sodium palm kernelate, sodium palmate, sodium stearate, stearamidopropyl dimethylamine, steareth-2, steareth-20, steareth-21, stearic acid


Související odkazy


Legislativa

  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS
  • Směrnice Rady 90/496/EHS
  • Směrnice Komise 1999/10/ES
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES
  • Směrnice Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES
  • Sařízení Komise (ES) č. 608/2004


Další čtení


Autor a rok revize Mgr. Václav Mach, 2014
Kontakt step@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden STEP