Za jakých podmínek lze pokácet dřevinu rostoucí mimo les?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Ochrana přírody, krajina, zeleň

Úvod

Pro kácení stromů a keřů ve volné krajině i v intravilánech měst a obcí je ve většině případů zákonem požadováno povolení, o kterém se rozhoduje ve správním řízení. V některých případech je přípustný oznamovací režim, stromy určité velikosti nebo stromy v zahradách obytných domů lze kácet i bez oznámení. Předmětem rozhodování není povolování ořezu dřevin. Kácení dřevin rostoucích mimo les upravuje zákon č. 114/1992 Sb.,o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon o ochraně přírody“) a jeho prováděcí vyhláška č. 189/2013 Sb..

Doporučujeme

  • Před kácením vždy uvažte, zda je nezbytné: Každý, zejména vzrostlý strom plní mnoho funkcí, stíní, ochlazuje, je místem pro život celé řady větších i menších živočichů
  • Pokud se chystáte kácet strom, ověřte si, zda to podléhá povolení či oznámení a postupujte podle platné legislativy. Za určitých okolností je povolení či oznámení vztahuje i na keře.
  • Pokud je to možné, vysaďte nový strom či keře.


Podrobný popis problému

Současná právní úprava vyžaduje až na výjimky povolení ke kácení dřevin, o jehož udělení či neudělení se rozhoduje ve správním řízení. Jeho formální průběh upravuje především zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Drobnými odchylkami u lhůt (zejm. 60 dnů na rozhodnutí o žádosti) a rozšířením okruhu účastníků (občanská sdružení) jsou pravidla podle správního řádu doplněna zákonem o ochraně přírody (§ 70, 71 a 83). Vydané povolení má formu správního rozhodnutí a musí obsahovat výrok, jeho odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Je přezkoumatelné – účastníci řízení mohou podat odvolání.

Pro obecní úřady povolující kácení jsou odvolacím orgánem krajské úřady nebo správy NP/CHKO u kácení v ochranných pásmech NP, na území CHKO a v ochranných pásmech CHKO. Odvolacím orgánem pro správy NP/CHKO je Ministerstvo životního prostředí (příslušný odbor výkonu státní správy).


Kácení dřevin na základě povolení

Ke kácení dřevin je zpravidla nezbytné povolení orgánu ochrany přírody. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Žádost o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les podává vlastník pozemku či nájemce nebo jiný oprávněný uživatel se souhlasem vlastníka pozemku, na kterém dřeviny rostoucí mimo les rostou. Žádost musí obsahovat:

  • jméno, datum narození a adresu žadatele (právnická osoba místo data narození uvede identifikační číslo – IČ; v případě spoluvlastníků i jejich údaje a podpisy minimálně nadpoloviční většiny z nich – účastníky řízení jsou všichni spoluvlastníci)
  • doložení vlastnického práva, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí, či nájemního nebo uživatelského vztahu žadatele k pozemkům a k dřevinám rostoucím mimo les
  • specifikaci dřevin rostoucím mimo les, které mají být káceny, zejména jejich druh, počet, velikost plochy keřů včetně situačního zákresu
  • udání obvodu kmene stromu ve výšce 130 cm nad zemí, u keřů či souvislého mladého náletu dřevin do cca 3 metrů výšky se udává velikost plochy v m2
  • zdůvodnění kácení jednotlivých dřevin
  • označení úřadu, jemuž je žádost určena
  • podpis osoby, která žádá (nebo která jedná jménem žadatele)


Kácení dřevin na základě oznámení

V některých (a pouze ve stanovených) případech lze pokácet dřevinu jenom ne základě oznámení. Takto lze postupovat z důvodů:

  • pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů. Podle výkladu MŽP lze pěstební důvody aplikovat na dřeviny rostoucí mimo les zcela výjimečně. Uplatní se jen v případech, kdy je kácení součástí způsobu pěstování dřevin – tedy u ovocných sadů nebo okrasných keřů, které tvoří jako celek „porost” živého plotu. Kácením těchto dřevin z pěstebních důvodů se tedy obnovuje nebo zachovává funkční hodnota celého porostu.
  • zdravotních, podle výkladu MŽP lze za zdravotní důvody považovat jen takové situace špatného zdravotního stavu dřevin, kdy možná náprava spočívá výhradně v pokácení dřeviny. V praxi se jedná zejména o epidemické nákazy (grafióza jilmů, šarka u švestek apod.). Při výskytu nákazy může orgán ochrany přírody dokonce kácení sám uložit. Za zdravotní důvody nelze považovat nízkou vitalitu dřeviny, zejména, je-li tento stav stromu důsledkem zanedbání péče.
  • na základě zvláštních předpisů**. Správci sítí infrastruktury a vodních toků mohou na základě specifických zákonů kácet pouze v oznamovacím režimu bez nutnosti žádat o povolení. Jedná se zejména o správce:
    • koryt vodních toků a vodních děl – § 47 odst. 2 písm. b), § 59 odst. 1 písm. j) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon)a
    • elektrizační a plynárenské soustavy (v příslušných ochranných pásmech – § 46 a § 68 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon).

Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin nebo rozsahu zvláštního oprávnění. Oznámení musí obsahovat nejméně stejné náležitosti, jako žádost o povolení kácení dřevin.


Kácení dřevin bez povolení

Podle zákona o ochraně přírody a jeho prováděcí vyhlášky se povolení nevyžaduje pro:

  • Kácení dřevin, které nedosahují stanovených parametrů, tedy pro stromy o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí nebo souvislé keřové porosty do celkové plochy 40 m2
  • Kácení v zahradách. Zahrada musí být u trvale obydleného domu, plně oplocena pevným plotem a v majetku fyzické osoby(osob).
  • Kácení dřevin v havarijním stavu. Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení. Jde tedy o situace, kdy hrozí riziko z prodlení, které nastávají zejména u konstrukčně narušených stromů po silném větru a přírodních katastrofách. Důvod pro havarijní kácení tak nesplňuje dlouhodobě narušený strom ani parkující automobil pod ním, který lze naopak zaparkovat jinam.
  • Kácení na území sloužícím obraně státu. Na území sloužícím zájmům obrany státu, kterým je především území vojenských újezdů a veškeré pozemky, k nimž výkon vlastnického práva státu vykonává Ministerstvo obrany ČR nebo právnická osoba jím zřízená (např. státní podnik Vojenské lesy a statky ČR), se vůbec ustanovení § 8 zákona o ochraně přírody neuplatní. Lze tady dřevin kácet a dokonce „ničit“, pokud poškozování přírody z důvodu obrany státu nepřekročí nezbytně nutnou míru (§ 90 odst. 2 zákona o ochraně přírody).


Související odkazy


Legislativa


Další čtení


Autor a rok revize Ing. Jana Vitnerová, 2014
Kontakt jana.vitnerova@arnika.org
Webové stránky ekoporadny Sdružení Arnika