Pomohou malé vodní nádrže zadržovat vodu v krajině?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Voda v krajině a ve městě

Úvod

Malé vodní nádrže mohou být cenným prvkem v krajině, zejména pokud jsou umístěny na vhodné lokalitě, mají přírodě blízký tvar břehů i průběh dna. Mohou plnit řadu funkcí – zadržování vody, chov ryb, rekreaci aj. Jejich vliv na retenci vody v krajině je ovšem značně omezený je nutné se soustředit na opatření v krajině (zlepšení zadržování vody v zemědělské a lesní půdě) a jakékoliv nádrže vnímat jako doplněk nebo zásobu vody k jiným účelům (průmysl, závlahy, pitná voda atd.).


Podrobný popis problému

Co je malá vodní nádrž?

Je to stavba v krajině, která zadržuje vodu (zahloubením nebo hrází), obvykle je možné ji vypustit (zcela nebo částečně) a zpravidla má bezpečnostní přeliv, který v mimořádných případech umožní odtok většího množství vody. Objem vody při běžném stavu je do 2 milionů m3 a maximální hloubka do 9 m. Do této definice se ovšem vejde jak návesní rybník, tak vodní nádrž Lipno II.

Nádrže mají obvykle více účelů (někdy protichůdných): Energetický, zásoba vody pro využití v průmyslu nebo zemědělství, zásobování pitnou vodou, chov ryb, protipovodňová ochrana, nadlepšování průtoků v době sucha, sedimentace unášených látek, dočišťování odpadních vod (biologické rybníky), biotop.

Oproti tomu tůň je pojem označující vodní plochu bez sypané hráze, obvykle není možné ji vypustit nebo aktivně ovlivňovat výši hladiny. Vznikají často spontánně – např. z odříznutých říčních ramen nebo v přirozených sníženinách, do kterých trvale nebo dočasně nastoupá voda. Obvykle jsem mělké, s pozvolnými břehy a širokým mělkovodním (litorálním) pásem.

Poldr je suchý (ev. zamokřený nebo vlhký, ale bez stálého nadržení) prostor určený k dočasnému zadržení vody při povodňových průtocích, od toku je oddělený hrází.


Kolik vody drží nádrž?

O malých (případně velkých, údolních) vodních nádržích se často mluví a uvažuje jako o nástroji zadržování vody v krajině. Do jisté míry je to pravda – voda v nich stojí, neodtéká nebo jen pomaleji. Je dobře využitelná pro účely, kde je potřeba stálý průtok nebo odběr většího množství vody – pro závlahy, vodní elektrárny, chov ryb, rekreaci. Nicméně v nádrži se ocitne voda, která již z výše položené krajiny odtekla a nevrátí se jinak, než formou srážek. Nelze tedy spoléhat na nádrže jako na jednoduché řešení problémů s vodou, ale kromě nich se věnovat také zadržování vody v ploše, tedy v lesích, zemědělské krajině a sídlech. Půdu lze považovat za pórovitou vodní nádrž, ve které sice voda „není vidět“, ale je k dispozici rostlinám a odparem přes ně nebo přímo z půdy se krajina chladí. Voda prosakující zase doplňuje podzemní zásoby vody a přes ně prameny, řeky a studny. Tyto funkce plní nádrže jen velmi omezeně právě proto, že do nich již voda odtekla z vyšších poloh a je soustředěná na jednom místě. Jejich schopnost dotovat okolní krajinu vodou je (bez použití závlahových systémů) minimální.

Schopnost půdy přijmout a zadržet vodu se mění podle průběhu počasí a klimatu. Suchá (neuhutněná) půda má kapacitu zásadně větší (půdní póry jsou prázdné a mohou přijmout vodu). V suchém období je tak půda přirozeně připravená vodu přijmout, vlastně čeká na srážky. V případě nádrží je retenční kapacita daná rozdílem (volným objemem) mezi aktuální a maximální možnou hladinou nadržení. Ta se odvíjí od manipulace – vypouštění, odběru nebo zvyšování hladiny. Vzhledem k omezené jistotě srážek je přirozeně tendence v době sucha udržovat hladinu co nejvyšší (mít vodu do zásoby) a v případě nečekané srážky může být volný objem nádrže dosti omezený. Vzhledem k rozmístění nádrží po krajině (velký počet malých nádrží) nelze očekávat efektivní správu a manipulaci s ohledem na chod srážek. Oproti tomu krajina funguje prakticky dokonale – v suchých obdobích se jímavost půdy zvyšuje a je připravená srážky přijmout kdykoliv.

Zemědělsky využívaná část krajiny v ČR (asi polovina plochy státu) má potenciál zadržet 8 400 000 000 m3 vody i když vlivem nesprávného hospodaření je tento potenciál snížen o třetinu. Oproti tomu zadržují přehradní nádrže (3 360 000 000 m3) a rybníky (600 000 000 m3) dohromady necelé 4 000 000 000 m3. Ve srovnání s optimálním potenciálem pouze zemědělské půdy to je necelá polovina. A to vynecháváme lesní půdy (cca 1/3 území), intravilány obcí a mokřady včetně říčních niv.

Na Šumavě se občas debatuje o možnosti obnovit drobné nádrže (klauzy) na horských potocích s tím, že mohou jednak zadržet povodňovou vlnu, jednak nadlepšovat průtok potoků. Celkový objem 9 obnovených nádržek na Modravsku (Ptačí nádrže, Roklanské, Rokytecké a dalších) by v případě maximální hladiny byl 170 000 m3. Při nadlepšení průtoku potoků o 1 m3/s (souhrnně pro všechny nádržky a potoky pod nimi) by tento objem stačil po dobu 170 000 sekund (cca 47 hodin). Pro ilustraci: Modravský potok v Modravě má průměrný průtok 1,7 m3/s.


Výhody nádrží

  • Mají definovanou podobu, je možné spočítat objem zdržené vody a kapacita.
  • Je možné upravovat výšku hladiny (objem zadržené vody) a optimalizovat ji s ohledem na využití, průtok, srážky a výhledy počasí. Tomu ovšem často brání protichůdné zájmy: V době sucha je např. Větší riziko požárů nebo větší odběr vody pro závlahy – bylo by tedy potřeba vypouštět minimum vody dál do toku, maximum zadržet pro další využití. V korytě pod nádrží se tak často objeví jen minimální průtok stanovený vodoprávním povolením – a nádrž neslouží (nebo jen velmi omezeně) svému jinému často deklarovanému cíli, kterým je nadlepšování průtoků v suchých obdobích. V případě malých nádrží s malým manipulovatelným objemem (částí vody, kterou lze vypustit) je tato funkce velmi omezená. Stejná situace panuje u nádrží sloužících pro chov ryb, kdy není možné vypouštět více vody a snižovat hladinu v době, kdy jsou další srážky nejisté.
  • Voda v nádrži „je vidět“, takže slouží doslova jako viditelné opatření sloužící pro retenci vody v krajině.
  • Mohou sloužit pro další účely – výroba elektřiny, chov ryb, zásoba vody pro hasiče, závlahy atd.
  • Při správné manipulaci mohou snížit vrchol kulminace povodně a oddálit její nástup. V případě malých nádrží je tento vliv ovšem značně omezený – záleží na rozsahu a místu vzniku povodně.
  • Pokud jde o nádrž s pozvolnými břehy s vhodnou vodní vegetací a vegetačním doprovodem, mohou sloužit jako cenný prvek v krajině – z pohledu živočichů a rostlin (napajedlo, biotop, úkryt), tak z pohledu estetického a krajinářského.
  • V určitém smyslu mohou sloužit jako záchytné prostory pro smývanou ornici. Po vytěžení sedimentů je možné uložené živinově bohaté bahno rozvézt zpět na pole. Toto řešení má ale několik háčků: Sedimenty jsou často kontaminované toxickými látkami a aplikovat je zpět na půdu není možné. Těžba sedimentů je organizačně i finančně náročná, je nutné zajistit odvodnění a rozvoz na vhodné plochy. A konečně nešetrná těžba může zásadně poškodit vyvinuté příbřežní mělké pásmo a nádrž nežádoucím způsobem prohloubit (občas se tak děje s výhledem na chov ryb).


Nevýhody nádrží

  • Jakákoliv nádrž je vodní dílo, které vyžaduje trvalou péči a údržbu (a tedy i finance).
  • Nikdy nelze dokonale vyloučit riziko protržení nebo poškození hráze a vytvoření umělé přílivové vlny či povodně.
  • Nádrže jsou často prezentovány jako hlavní řešení problematiky zadržování vody v krajině a odvádí tak pozornost od postupů méně viditelných, ale řádově efektivnějších – podpory retenční kapacity lesů a zemědělských ploch.
  • Z nádrže prakticky vždy odtéká voda obohacená živinami, které se zde shromažďují ze splachů a rovněž je vytváří organismy v nádrži žijící. V případě chovu ryb se tento problém zásadně prohlubuje, při umělém hnojení rybníku (nádrže) a dokrmování ryb se násobí.
  • Někdy vznikají nádrže na místech cenných jak z pohledu přírodovědného, tak zadržování vody. Jde např. o obnovu nebo výstavbu nádrží (rybníků) v mokřadech včetně ploch, kde dříve rybník byl. Kvalitní mokrá louka nebo mokřad zadrží vodu velmi efektivně, zdarma, přečistí ji a nepotřebuje hráz. Je potřeba pečlivě odlišovat, kdy má výstavba smysl a kdy naopak spíše škodí.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení


Autor a rok revize Mgr. Renata Placková, 2020
Kontakt renata.plackova@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden STEP
Citováno z „http://wiki.ekoporadna.cz/index.php?title=Pomohou_malé_vodní_nádrže_zadržovat_vodu_v_krajině%3F&oldid=1563“